Telepatie neboli neverbální komunikace mezi dvěma myslemi není vlastnost, kterou má jen pár vyvolených. Telepatické schopnosti dřímají v každém z nás, přičemž někteří je mají rozvinutější a jsou jim otevřenější, zatímco jiní k telepatii přistupují skepticky a zavírají si tak dveře k něčemu, co může být efektivnější a často rychlejší než komunikace přes sociální sítě – doslova.
Telepatickou zprávu můžete poslat svému příteli nebo přítelkyni, členům rodiny, přátelům, a dokonce i zvířatům (domácím mazlíčkům), vlastně komukoli, kdo je vašemu srdci blízký. Jelikož telepatie nezná vzdálenost, ať už posíláte telepatickou zprávu své přítelkyni, která pracuje jen několik kilometrů daleko, nebo je na služební cestě v Bratislavě, telepatie funguje v obou případech. Prostřednictvím telepatie můžete poslat zprávu, myšlenku, zprávu, ale také lásku, motivaci nebo léčivou energii.
Tento článek se zaměří na zasílání zpráv nebo vzkazů prostřednictvím telepatie.
Návod
Najděte si klidné místo, kde vás nikdo nebude rušit. Nemusíte odpojovat všechna zařízení a sedět v lotosové pozici. Důležité je, abyste se cítili pohodlně, uvolněně a nebyli ničím rušeni. Může to být doma v pokoji, na louce, v autobuse se sluchátky nebo kdekoli jinde. Pokud se cítíte uvolněně nebo pohodlně v sedačce auta, zprávu můžete poslat i odtamtud.
Několikrát se zhluboka nadechněte a soustřeďte se na svůj dech. Cílem je ztišit vše ostatní a soustředit se pouze na své sdělení a na osobu, která ho přijímá.
Nyní si představte příjemnou vzpomínku s osobou, které chcete telepatickou zprávu poslat. Může to být vaše poslední příjemná večeře, společné sledování zábavného filmu v posteli, příjemná procházka u vody – jakákoli situace, kdy jste se cítili skvěle. Snažte se zapojit všechny své smysly. Pokud to byla například procházka, představte si vůni lip nebo bzučení včel. Přehrávejte si v mysli tento příjemný okamžik a snažte se vnímat, jak jste se tehdy cítili. Tato technika vyvolá pocity, které jste měli, když jste byli s danou osobou, což je to, co chceme nyní.
Nyní si představte, že stojíte nebo sedíte před danou osobou a díváte se jí do očí. Představte si teplý, růžovobílý paprsek světla vycházející z bodu mezi obočím (někdy se mu také říká třetí oko) a putující od vás k němu. Stále se jim dívejte do očí a předejte jim své poselství – nahlas nebo v duchu řekněte, co jim chcete sdělit, například: „Miluji tě“, „Napiš mi“ nebo „Rád bych věděl, co ke mně cítíš“.
Jakmile přednesete svůj vzkaz, představujte si, jak teplý paprsek světla na krátký okamžik putuje přímo od vás k druhé osobě. Pak se otočte a představte si, jak od něj odcházíte. Při odchodu můžete znovu říci něco jako „Nemohu se dočkat tvého vzkazu,“ „Už se těším až tě zase uvidím“ nebo „budu rád, když tu situac vyřešíme v dobrém.“
Otevřete oči a vraťte se k tomu, co jste dělali předtím. Vaše telepatická zpráva byla odeslána – nezabývejte se tím, kdy a zda vůbec bude přijata. Soustřeďte se spíše na přípravu na přijetí odpovědi než na přehnané přemýšlení. Pokud na to budete myslet i po tomto procesu, vysíláte nedostatkovou energii. Vaše zpráva byla doručena a s největší pravděpodobností již také přijata.
Jak přijímáme odpovědi
Váš telepatický vzkaz byla odeslán. Možná si teď říkáte, „jak dostanu odpověď?“. Existuje několik možností. Dotyčná osoba vás může kontaktovat telefonicky nebo prostřednictvím sociálních sítí. Můžete ji vidět ve svých snech. Nebo si můžete začít všímat drobných znamení všude kolem sebe – věcí, které jsou v podstatě překladem energie nebo vibrací, které daná osoba vysílá zpět. Mohou to být jména, čísla nebo dokonce opakující se slova, která upoutají vaši pozornost. Klíčem je zůstat otevřený a nepochybovat.
Pokud na vás daná osoba myslí nebo vám posílá také telepatickou zprávu, je velká šance, že ucítíte pískání v uších, teplo, až horko ve tvářích nebo budete mít silný vnitřní pocit, že na vás myslí. Zůstaňte vnímaví a věřte, že odpověď přijde!
Můžu se někomu doslova „dostat do hlavy“?
Telepatie je neverbální komunikace prostřednictvím myšlenek, takže by se dalo říci, že při telepatii se již dostáváme do něčí hlavy. Pokud je to však vaším záměrem, ediným způsobem, jak toho dosáhnout, je na danou osobu neustále a intenzivně myslet, v nejlepším případě si ji představovat, koukat na její fotografie nebo mít u sebe její oblíbený předmět.
Když na někoho intenzivně myslíme, dotyčný to dříve či později pocítí. Problém však nastává, pokud vaše pocity neopětuje. Představte si, že byste bez zjevného důvodu neustále mysleli na svého souseda, kterého bytostně nesnesete. Není to nepříjemné? Proto bych nikdy nedoporučoval snažit se někomu vlézt do hlavy. Telepatická komunikace je v pořádku, ale úmyslně někomu „zaplňovat mysl“ není tak úplně v pořádku.
