„Nechci mít děti.“ Pro někoho je tahle věta výsledkem dlouhého přemýšlení, jiný to o sobě ví odmalička. Někdo děti má rád, ale rodičovství ho nikdy nelákalo. A další si svůj život představuje úplně jinak, třeba s partnerem, cestováním, kariérou, zvířaty nebo jednoduše s větší svobodou.

Rozhodnutí nemít děti může mít mnoho důvodů a někdy za ním žádný konkrétní důvod ani hledat nemusíte. Touha stát se rodičem není samozřejmostí pro každého člověka. Stejně jako někdo odmalička ví, že jednou chce rodinu, jiný podobnou potřebu nikdy necítí.

Proč někteří lidé nechtějí mít děti?

Důvody jsou velmi individuální. U někoho převládá touha po svobodě, u jiného obavy z finanční stránky rodičovství a někdo jednoduše necítí potřebu stát se matkou nebo otcem.

Rodičovství je jednoduše neláká

Někdy je vysvětlení velmi prosté: člověk po dětech netouží. Nepředstavuje si s nimi svou budoucnost a představa rodičovství v něm nevyvolává pocit, že jde o něco, co chce jednou zažít.

Takový postoj nemusí pramenit ze špatného dětství, strachu ze závazků ani negativního vztahu k dětem. Člověk může mít děti rád a zároveň si nepřát vlastní.

Chtějí si zachovat svobodu

Dítě zásadně ovlivní způsob, jakým člověk nakládá se svým časem, penězi i energií. Někomu vyhovuje možnost cestovat, stěhovat se, měnit práci, věnovat se koníčkům nebo plánovat život převážně podle sebe.

Pro lidi, kteří si této volnosti velmi cení, může být život bez dětí přirozenější volbou.

Finanční důvody

Bydlení, jídlo, oblečení, školka, škola, kroužky a další výdaje znamenají dlouhodobou finanční odpovědnost. Část lidí si při pohledu na vlastní příjmy a životní náklady uvědomí, že dítě do své současné situace zahrnout nechce.

V takovém případě však může jít spíše o „nechci děti za těchto podmínek“ než o definitivní rozhodnutí zůstat bezdětný.

Obavy z těhotenství a porodu

U některých žen hraje významnou roli samotná představa těhotenství, porodu a změn, které s nimi souvisejí. Strach z porodu může být velmi silný a v některých případech se označuje jako tokofobie.

Jiné ženy těhotenství vyloženě neděsí, pouze nemají potřebu tuto zkušenost podstoupit.

Nechtějí převzít celoživotní odpovědnost

Rodičovství nekončí osmnáctými narozeninami dítěte. Pro mnoho lidí představuje dlouhodobý závazek, který ovlivní desítky let jejich života.

Uvědomění, kolik času, trpělivosti, péče a odpovědnosti dítě vyžaduje, může člověka utvrdit v tom, že rodičovská role pro něj vhodná není.

Kariéra a jiné životní cíle

Někdo chce věnovat velkou část života práci, podnikání, umění, cestování, studiu nebo jiným osobním plánům. Děti do této představy jednoduše nezapadají.

Smysluplný život může mít mnoho podob a rodičovství představuje pouze jednu z nich.

Obavy z budoucnosti

Klimatická změna, války, ekonomická nejistota nebo politická situace mohou rozhodování o dětech ovlivnit také. Pro některé lidi jde o jeden z několika důvodů, pro jiné může být stav světa zásadním argumentem.

Nechci děti, nebo je nechci teď?

Tyto dvě věci se snadno zamění. Člověk může odmítat představu dítěte v současné životní situaci a za několik let svůj názor změnit. Stejně tak může celý život vědět, že rodičem být nechce.

Pokud si nejste jistí, zkuste si představit různé verze své budoucnosti. Kdybyste měli dostatek peněz, stabilní bydlení a vhodného partnera, chtěli byste dítě? Pokud ani za ideálních podmínek necítíte touhu po rodičovství, vaše rozhodnutí pravděpodobně souvisí se samotnou představou života bez dětí více než s aktuálními překážkami.

A pokud svůj názor někdy změníte, ani to neznehodnocuje způsob, jakým svůj život vnímáte dnes.

Je normální nechtít děti?

Touha po dětech se mezi lidmi liší stejně jako jiné životní priority. Někteří lidé rodičovství chtějí velmi silně, někteří váhají a další děti mít nechtějí.

Dobrovolná bezdětnost navíc automaticky neznamená osamělý život. Člověk může mít dlouhodobého partnera, blízkou rodinu, přátele a řadu dalších vztahů, které tvoří jeho osobní zázemí.

Je sobecké nechtít děti?

Nechtít děti ze sobectví a nechtít děti vůbec jsou dvě rozdílné věci. Pokud víte, že vás mateřství nebo otcovství neláká, těžko dává smysl přivést dítě na svět jen proto, abyste splnili očekávání rodičů, partnera nebo společnosti.

Dítě potřebuje člověka, který ho skutečně chce a počítá s tím, že péče o něj změní jeho každodenní život na mnoho let. Pokud tuto roli ve svém životě nechcete, upřímné přiznání je mnohem férovější než rodičovství z pocitu povinnosti.

Navíc lidé bez dětí automaticky nežijí jen sami pro sebe. Mohou pečovat o rodiče, pomáhat sourozencům, být důležitou součástí života neteří a synovců, starat se o zvířata nebo věnovat čas lidem kolem sebe. Počet dětí jednoduše nic nevypovídá o tom, kolik péče, času a lásky člověk dává ostatním.

Když partner děti chce a vy ne

Rozdílný názor na děti patří mezi zásadní rozdíly ve vztahu. Pokud jeden člověk touží po rodině a druhý ví, že děti nechce, kompromis se hledá velmi obtížně. Dítě totiž nelze mít „napůl“.

Proto má smysl o představách týkajících se rodičovství mluvit otevřeně, zvlášť pokud vztah začíná směřovat k dlouhodobé budoucnosti. Čekání, že druhý člověk časem automaticky změní názor, může později přinést velké zklamání.

Jak reagovat na okolí a jejich otázky

Rodina a okolí mohou rozhodnutí zůstat bez dětí komentovat větami jako „ještě změníš názor“, „jednou toho budeš litovat“ nebo „kdo se o tebe postará ve stáří?“.

Kolik ze svého rozhodnutí chcete vysvětlovat, záleží na vás. Úplně stačí jednoduchá odpověď typu „Děti neplánuji“ nebo „Rodičovství není součástí mých plánů“.

Vaše reprodukční rozhodnutí nemusí být předmětem rodinné debaty pokaždé, když se někdo rozhodne zeptat.

Život bez dětí může mít mnoho podob

Člověk bez dětí může žít s partnerem nebo sám, cestovat, budovat kariéru, věnovat se přátelům, zvířatům, tvorbě, podnikání nebo čemukoli dalšímu, co mu dává smysl. Stejně tak může mít období, kdy o svém rozhodnutí pochybuje.

Pokud nechcete mít děti, nemusíte za každou cenu hledat důvod, který bude připadat dostatečně přesvědčivý ostatním. Rodičovství ovlivňuje celý další život a touha po něm by měla vycházet především z člověka, který tuto roli skutečně převezme.