Vzrušení při kojení může některé ženy překvapit, znejistit nebo přimět k otázce, zda je jejich tělesná reakce normální. Ano, k podobným pocitům během kojení může docházet. Souvisí především se stimulací bradavek, nervovým systémem a hormonálními procesy, které kojení doprovázejí.

Tělo může na kojení reagovat různými fyzickými pocity, aniž by jim člověk vědomě přisuzoval sexuální význam. Samotná tělesná reakce proto nic nevypovídá o vztahu matky k dítěti ani o jejích myšlenkách či přáních.

Proč může při kojení vzniknout pocit vzrušení

Bradavky a jejich okolí obsahují velké množství nervových zakončení. Při sání jsou tato nervová zakončení opakovaně stimulována a vysílají signály do mozku. Tělo následně spouští hormonální reakce potřebné pro tvorbu a uvolňování mateřského mléka.

Důležitou roli zde hraje oxytocin. Při kojení podporuje takzvaný let-down reflex neboli reflex vypuzování mléka. Současně ovlivňuje řadu dalších tělesných procesů a je spojován s pocitem blízkosti, uvolnění a sociálního pouta.

Protože stimulace bradavek může za jiných okolností souviset také se sexuálním vzrušením, některé tělesné reakce se mohou překrývat. Mozek a nervový systém zkrátka využívají některé stejné fyziologické mechanismy v různých situacích.

Tělesná reakce a sexuální touha jsou dvě různé věci

Tento rozdíl je při tématu vzrušení během kojení zásadní. Tělo může reagovat automaticky na určitý druh stimulace. Člověk přitom tuto reakci vědomě nevyvolává a samotný fyzický pocit neurčuje jeho myšlenky, touhy ani záměry.

Podobné automatické reakce známe i z jiných situací. Nervový systém reaguje na dotek, tlak, teplotu nebo hormonální změny bez vědomého rozhodnutí.

Pokud tedy žena během kojení zaznamená pocit připomínající vzrušení, může jít jednoduše o fyziologickou odpověď na stimulaci citlivé části těla a hormonální změny probíhající během kojení.

Každá žena může kojení vnímat jinak

Citlivost bradavek se mezi jednotlivými ženami výrazně liší a může se měnit také v průběhu života, těhotenství a období kojení. Jedna žena může při kojení vnímat především tah a tlak, jiná příjemné uvolnění a další může zaznamenat intenzivnější tělesné pocity.

Také samotný reflex spuštění mléka může být vnímán různě. Některé ženy cítí brnění nebo tlak v prsou, jiné výrazné uvolnění a část žen tento reflex téměř nevnímá.

Rozdílné reakce proto samy o sobě nevypovídají o tom, že by s tělem bylo něco v nepořádku.

Proč mohou být tyto pocity psychicky nepříjemné

Překvapivá tělesná reakce může vyvolat stud, rozpaky nebo zmatek, zvlášť když žena podobnou zkušenost neočekávala. Kojení je silně spojováno s péčí o dítě, zatímco pocit vzrušení si lidé spojují s úplně jinou oblastí života. Když se tyto dvě tělesné zkušenosti nečekaně překryjí, může být obtížné si je vysvětlit.

Pomáhá připomenout si, že fyziologické reakce těla nejsou totéž jako vědomé emoce nebo sexuální zájem. Člověk si automatickou reakci nervového systému nevybírá.

Oxytocin může ovlivnit také emoce

Kojení není pouze mechanická stimulace bradavky. Probíhá při něm řada hormonálních změn, které mohou ovlivnit také psychické rozpoložení.

Oxytocin se podílí na uvolňování mléka a zároveň souvisí s vytvářením sociálních vazeb. Některé ženy proto během kojení pociťují výrazné uvolnění, ospalost nebo pocit blízkosti.

Existuje však i opačná zkušenost. Některé kojící ženy zažívají krátce před spuštěním mléka náhlou vlnu nepříjemných emocí, například smutek, úzkost nebo podráždění. Tento jev se označuje jako D-MER neboli dysphoric milk ejection reflex. Ukazuje, jak výrazně mohou hormonální změny spojené s kojením ovlivnit momentální tělesné a emoční prožívání.

Kdy o svých pocitech s někým mluvit

Pokud vás vzrušení při kojení pouze překvapilo a po pochopení jeho možné fyziologické příčiny vás nijak nezatěžuje, obvykle není důvod z něj dělat problém.

Jestliže však během kojení zažíváte výraznou úzkost, stud, nepříjemné tělesné pocity nebo jiné reakce, kvůli kterým se kojení stává psychicky náročné, můžete je probrat s laktační poradkyní, gynekologem nebo jiným zdravotníkem, kterému důvěřujete. Stejně tak má smysl vyhledat odbornou pomoc při bolesti prsou, poranění bradavek nebo jiných fyzických obtížích spojených s kojením.

Vzrušení při kojení může být fyziologickou reakcí těla

Vzrušení při kojení může souviset se stimulací nervových zakončení v bradavkách a hormonálními procesy, které doprovázejí kojení. Tělesná reakce vzniká automaticky a sama o sobě neurčuje sexuální význam celé situace.

Každá žena zároveň prožívá kojení trochu jinak. Některé zaznamenají výrazné tělesné pocity, jiné uvolnění a další téměř žádnou zvláštní reakci. Pokud vás vlastní zkušenost znepokojuje nebo výrazně ovlivňuje kojení, můžete ji bez ostychu probrat se zdravotníkem.